Duchovní pocta západu slunce

Poblíž živého mexického Acapulca, přístavu, který prý nikdy nespí, na jednom z horských vrcholů těsně obepínajících údolí města vyrostl netradiční chrám boží. Nabízí zde útočiště pro ty, kteří přicházejí s tichou modlitbou i pro ty, kteří touží se na chvíli vymanit z hektického tempa města a v neposlední řadě svým originálním provedením kaple láká také znalce v oboru sakrální architektury.

Kostely a kaple, dříve centra všech měst, v současné době procházejí velkou proměnou. Klasická měřítka funkčnosti a jednotného stylu pro ně dávno neplatí a stávají se jedním z nástrojů, jimiž se ráda vyjadřuje moderní vize architektury. Návrh kaple zrozený v hlavě studia Bunker Arquitectura vychází z inspirace okolním prostředím kaple. Stavba se nachází na vrcholu jedné z hor tvořené rozeklanými skalami se značně neuspořádanou strukturou. Díky udání přírodního tónu se architekti rozhodli jít cestou nejmenšího odporu vzhledem ke kamenitému prostředí a okolní bujné vegetaci a kapli proto navrhli v podobě nesouměrného balvanu tvořícího hrot hory.

Kaple tak spíše nežli typickou křesťanskou stavbu připomíná obrovský balvan balancující na vrcholu skály. Vchod do kaple je vytvořen pomocí organicky vyhřezlého trojúhelníkového otvoru. Namísto těžkých vstupních dveří kaple návštěvníky vítá „škvíra" vedoucí do prostoru spodního patra. Tomu dominuje točivé ocelové schodiště otevírající slunečný prostor vrchního patra. Asymetrické kamenné stěny jsou zde opatřeny širokými průzory, skrze které je možné rozhlížet se do divoké krajiny a po celý den je v prostorách modlitebny zajištěn dostatek světla. Atmosféra klidné kontemplace je umocněna situováním kostelních lavic přímo naproti prosklené stěny, v jejímž centru se tyčí symbol krucifixu. Právě díky skleněné stěně intenzivně pracující s teplým a tlumeným světlem zapadajícího slunce získala kaple své jméno „Sunset Chapel".

Křiklavé Acapulco tak našlo svůj nečekaný protiklad v tichém a nefádním duchovním společníkovi uprostřed okolních hor - místě odpočinku těla, duše i výtvarně kritického oka.

Zdroj a foto: dezeen.com, Esteban Suárez, archdaily.com