Do tří let se změní vítkovický průmyslový areál ve vzdělávací a kulturní centrum. Celý projekt je financován dotacemi z fondů Evropské unie ve výši 500 milionů korun.
Dvouleté společné jednání architekta Josefa Pleskota a ředitele Vítkovických železáren Jana Světlíka přineslo kýžené ovoce - původní sny o rozsáhlé přeměně v nákladné centrum se začínají měnit v realitu.
Dlouholeté diskuze
O osudu Vítkovických železáren se vedly polemiky řadu let. Možnosti byly dvě: zbourat nebo zachovat. Nakonec zvítězila varianta přestavby a nového využití komplexu, který je podle historiků cenný právě tím, že ukazuje celý řetězec výroby železa od těžby uhlí
Projekt přeměny areálu je rozdělen do několika fází. Ta první je zaměřena na rekonstrukci a reaktivaci tří hlavních objektů - plynojemu, šesté energetické ústředny a první vysoké pece. V současné době se pracuje na přeměně plynojemu v multifunkční aulu, ve které bude galerie, kongresový sál a kavárna.
Svět techniky
Budova vědeckého a technologického centra (Svět techniky) vznikne přestavbou šesté energetické ústředny. Objekt oblečený do zrcadlové fasády bude nejmodernějším prvkem celého areálu. Architekt Pleskot kladl ve svém projektu důraz na optický vjem odrazu okolních ocelových konstrukcí a spojení zrcadlového odrazu s realitou. V rozsáhlém objektu budou galerie, přednáškové, divadelní, výstavní a promítací sály. V další fázi pak dojde na rekonstrukci první vysoké pece.
Na řadu přijde také infrastruktura
Celý projekt počítá také s rozsáhlou změnou urbanistického členění území. Kromě vzniku nového golfového areálu na haldě Habrůvka dojde k vybudování největší strukturované okružní křižovatky v České republice. Jde vůbec o největší projekt revitalizace průmyslového areálu u nás, jehož hlavní význam je především v zachování technické památky pro další generace.
Evropské kulturní dědictví
Průmyslový areál Vítkovických železáren se rozprostírá na levém břehu řeky Ostravice, na území 153 hektarů. Skládá se z bývalého dolu Hlubina, koksovny a vysokých pecí. Jedná se o industriální památku z 1. poloviny 19. století, která byla první svého druhu v celé rakouské monarchii. Vysoká pec byla dána do provozu v roce 1836, poté následovalo otevření dolu Hlubina v roce 1843. Těžba zde byla ukončena v roce 1991, celek Vítkovických železáren byl odstaven v roce 1998. O čtyři roky později byl areál prohlášen za národní kulturní památku. V roce 2008 se staly Vítkovické železárny součástí Evropského kulturního dědictví.
Zdroj a foto : arch.cz/pleskot/
